Jak jste si jistě všimli, v našem časopise se velmi často zabýváme historií plemene. Přinášíme Vám články o významných psech, chovatelích a událostech z dob, kdy se naše plemeno formovalo. V poslední době jsem se setkal s názory, že těmto tématům dáváme až příliš mnoho prostoru a proč se nevěnujeme „normálnějším“ věcem. Chtěl bych tedy tímto článkem vysvětlit, co nás vede k tomu, neustále otevírat historii našeho plemene, která může být pro mnoho lidí tak nestravitelná.
Existuje jedno staré pořekadlo: „Bez minulosti, není budoucnost!“. U Amerického Pit Bull Terriéra (APBT) toto platí dvojnásob, protože ten kdo nezná a nerespektuje minulost našeho plemene, nikdy nepochopí současnou povahu a bude ve výchově, přístupu a řešení případných problémů u těchto psů postupovat špatně. Pak se doslýcháme, že APBT není vhodný pes do rodiny, nebo že se jedná o psa, kterého nelze zvládnout. Jak jste se mohli v mnoha článcích v našem časopise dozvědět, původní zaměření APBT je jednoznačné: zápasy se psy. Tím se také odvíjela povaha APBT a cílená plemenitba. Díky selektivnímu výběru chovných párů, kdy se do chovu vybírali ti nejbojovnější a nejlepší zápasníci, zde máme psa, který je vůči ostatním psům velmi dominantní a neodmítne žádnou výzvu k potyčce s jiným psem. Chovatelé ale potřebovali psy na jednu stranu bojovné vůči jiným psům, ale zároveň také zcela nekonfliktní vůči lidem. Vedl je k tomu fakt, že se psem byli při tréninku v úzkém kontaktu, psa ošetřovali a před zápasem koupali cizí lidé. Po staletí této tvrdé selekce, která byla zaměřena na povahu chovných párů, zde máme psa s velmi ustálenou povahou.
Ano, z dnešního pohledu se možná jedná o psa, který vybočuje ze standardu ostatních plemen, ale jen do doby než poznáme a začneme respektovat jeho minulost. Existuje spousta plemen (např. lovečtí psi), které jsou v rukách „laické“ veřejnosti nástrojem potencionálních problémů. Jako nezkušený a neznalý člověk mohu vodit lovecké plemeno (např. honiče) na volno a divit se a rozčilovat, že mi pes na procházce v lese utíká za zajícem. Ale člověk, který ví, za jakým účelem byl tento pes vyšlechtěn, bude jen nevěřícně kroutit hlavou. Reakce a chování psa na daný podnět je naprosto přirozená; pes dělá jen to, pro co jej člověk vyšlechtil a chyba je jen a pouze v jeho majiteli, neboť ten nebral v potaz povahu daného plemene. Je špatné, že se tento pes rozběhl za zajícem a neposlechl svého pána? Je špatné, že poslechl své instinkty, které byly u těchto plemen udržovány a upevňovány cílenou plemenitbou? Osobně si myslím, že nikoliv a jediná chyba je v přístupu majitele. který se rozhodl tyto logické souvislosti zcela ignorovat.
U APBT je problém podobný. Člověk stvořil psa za nějakým účelem – zápasení v aréně – a je jen na lidech, aby toto plemeno udrželi pro příští generace. Půjde to ale bez znalosti minulosti tohoto plemene? Víte, mnohokrát jsem se setkal se šťastnými majiteli štěňátka APBT, kteří se jako mávnutím kouzelného proutku stali ze dne na den odborníky na dané plemeno. Začali své okolí poučovat, jak je toto plemeno bezproblémové, jak se dá krásné vycvičit a dokonce se jim ani nepral s ostatními psíky. Zlomový okamžik ale nastává někdy kolem jednoho až dvou let, kdy se začnou projevovat přirozené pudy mladého psa. Psi v tomto věku se začínají projevovat dominantně vůči ostatním psům a – světe div se, vůbec nezáleží na tom, jak moc jste svého psa socializovali s ostatními psy. Prostě se projeví jeho přirozenost. Majitelé tohoto psíka začnou řešit problém tak jako většina pejskařů – odnaučují svého psa dominanci vůči ostatním psům. Hodně těchto majitelů, kteří nechápou podstatu APBT, začne dělat fatální chybu a začnou svého psa převychovávat po vzoru ostatních pejskařů a populárních psích etologů, tedy naprosto nevhodně a nezřídka pomocí hrubé síly. APBT je plemeno velmi odolné, ale zároveň velmi milující lidi a nevhodné zacházení nadělá více škody než užitku. Hrubé zacházení (zvláště u kříženců a psů bez známého původu) pak mnohdy končí útokem psa na svého majitele. Viděl jsem mnoho zlomených psů, kteří byli odnaučováni dominanci vůči ostatním psům ne moc vhodným způsobem. Tito psi v sobě neměli ani zlomek jiskry fyzicky zdravého a psychicky vyrovnaného APBT.
Kdyby tito lidé znali historii plemene, pochopili, že socializací nezmění genetické predispozice a chovali se ke svému psu s úctou a respektem (jaký si bezpochyby zaslouží), žilo by se mnoha psům (i jejich majitelům) mnohem lépe. Pokaždé, když navštívím nějakou Pit Bull Show nebo tréning, vždy se tam najde pár jedinců, kterým bych APBT nepůjčil ani na venčení. Mezi pejskaři se traduje, že APBT není psem pro každého. Ano je to pravda; bohužel mnoho lidí neznalých problematiky si to vyloží po svém a pak se tak také ke svému psovi chovají. Jsme pak svědky toho, jak někdo psa zmlátí, zkope, drží pod krkem a řve na něj jen proto, že se pes pokusil projevit svoji přirozenou povahu. Ono jde totiž o trošku něco jiného. APBT není opravdu psem pro každého, protože pokud chcete se psem chodit na volno, jestli chcete, aby si Váš pes hrál s ostatními psy, nebo aby to byl Váš ochránce či nekompromisní hlídač Vašeho majetku, tak tento pes není psem pro Vás. Chov APBT má svá specifika, která jsou daná historií plemene, která mnoha lidem leží v krku. Pokud začnete poctivě studovat historii APBT, poznáte příběhy významných psů, přečtete si pár knih od chovatelů a pochopíte pravou povahu APBT, jen pak si můžete začít těchto psů opravdu vážit. Člověk, který nezná historii APBT, nebo má jen povrchní informace, nikdy nepochopí pravou podstatu APBT a bude ve svém životě s těmito psy neustále dělat chyby, na které budeme mimo něj doplácet i my, všichni ostatní.
Nemějte nám tedy za zlé, že zde uveřejňujeme příběhy starých zápasníků a jejich chovatelů. Snažíme se o vykreslení minulosti bez jakýchkoliv příkras nebo démonizování. Ano, historie APBT je velmi krutá, plná krve a nekompromisní selekce, ale v příbězích starých chovatelů, je také cítit velká láska a úcta k tomuto plemeni. Historie APBT je plná kontroverzí a takový je i náš časopis. Články o historii, které najdete v našem časopise, nejsou jakkoliv upravované a jedná se o unikátní dobové materiály, které nenajdete nikde jinde.