V minulých číslech našeho časopisu „APBT“ jsme se zabývali mnoha tématy, která zahrnovala například výběr chovatele, chovných párů či problém množitelství. Ale tak nějak jsem opomněl se věnovat jednomu tématu. Není to téma, které by si nezasloužilo naší pozornost (ba právě naopak), ale tak nějak jsem nabyl dojmu, že se jedná o věc, kterou ví každý. Na celou věc mě upozornila kamarádka, když se mě zeptala, co vlastně má dostat od chovatele při koupi štěněte. Pak mi jaksi pomalu doteklo (ano, ten kdo mě zná, se nediví, že velmi pomalu), že na podobné dotazy narážím celkem často.
Tento článek tedy bude o tom, co vše byste měli od chovatele obdržet při koupi štěněte. Abych dostál své pověsti zábavného chytráka, tak první věcí na seznamu, co si musíte odvézt od chovatele, je – jak jistě tušíte, samotné štěně. Ono to dává celkem smysl, když si půjdete koupit např. nové hodinky a po proběhnuvším obchodě odcházíte bez hodinek, nedá se mluvit o úspěšně provedeném obchodě. Štěně ale není to jediné, co byste si měli od chovatele odvážet. Abych tedy neplácal prázdnou slámu, nejprve si bodově vypíšeme, co vše byste tedy měli obdržet a poté si k jednotlivým bodům něco napíšeme.
• Štěně
• Očkovací průkaz
• Kupní smlouva
• Certifikát s uvedeným rodokmenem
Štěně
Ačkoliv to někomu může přijít samozřejmé, je důležité si napsat pár vět i k samotnému objektu koupě – tedy ke štěněti. Štěně by mělo působit zdravě a mělo by být živé. Nemyslím tím, že by štěně nemělo být mrtvé (říkal jsem vám, že jsem vtipálek), ale mělo by být kontaktní, hravé. Zkontrolujte si, zda štěňátko nemá pupeční kýlu (ta se dá samozřejmě operovat a nejedná se o nic vážného, ale od chovatele by mělo jít štěně zdravé). Je třeba se pejskovi podívat do uší. Přítomnost hustého, tmavého, suchého, drolivého mazu může signalizovat ušní svrab a není známkou dobré hygieny chovu, stejně jako blechy, které nacházíme v srsti po celém těle. Někdy najdeme přímo blechy, někdy jen černé tečky v srsti – bleší trus. U pejsků je dále potřeba zkontrolovat varlátka.
Očkovací průkaz
Štěňata by měla být od 2. týdne věku pravidelně každé 2 týdny odčervována až do věku 3 měsíců, dále každý měsíc do 1 roku a poté 2 – 4 x ročně dle způsobu života psa. S odčervováním by tedy měl začít chovatel, vést o něm záznamy a ty předložit při odběru novému majiteli, který v něm pak bude pokračovat. Důvod opakovaného odčervování v intervalu 2 týdnů u štěňat je ten, že téměř každá fena má v těle (ve svalech, v játrech a v dalších orgánech) zavrtané „spící“ larvičky škrkavek, které se při graviditě probudí a provrtávají se přes dělohu do plodu štěněte. Další dávku larviček dostane štěně v mateřském mléce. Tyto larvičky se ve štěněti opět zavrtají do svalů a orgánů a postupně se uvolňují do střeva, kde dospívají v dospělé škrkavky. Všemi dosud známými odčervovacími prostředky zahubíme jen dospělce, kteří už jsou ve střevě. První odčervení by mělo být provedeno pomocí speciální pasty, která škrkavky jen ochromí, ale nezabije, takže celé odcházejí a nerozkládají se ve střevě. Při jejich rozkladu totiž vznikají látky, které jsou pro velmi mladá štěňata jedovaté.
Očkování je nejjednodušším a přitom nejdůležitějším způsobem, jak předcházet řadě infekčních onemocnění (parvoviróza, psinka, infekční zánět jater, psincový kašel, coronaviróza, leptospiróza, vzteklina), z nichž většina ohrožuje pejska přímo na životě a některá jsou přenosná i na člověka. Základní očkovací schéma u moderních, dnes používaných vakcín je 6, 9 a 12 týdnů věku. Každé očkování obsahuje o něco širší kombinaci chorob a v posledním je obsažena i vzteklina.
Při předání štěněte byste tedy měli dostat očkovací průkaz, ve kterém bude vyplněné odčervení a očkování štěněte. Dejte si pozor na poslání očkovacího průkazu později – nemuseli byste se také vůbec dočkat. Zkontrolujte si záznamy uvedené v očkovacím průkaze – jméno psa, datum narození a zkontrolujte si, zda souhlasí termíny (výše uvedené) očkování. Při jakýchkoliv nesrovnalostech, či dotazech se nebojte zeptat, máte právo být informováni, a jak říká staré české přísloví: líná huba, holé neštěstí.
Kupní smlouva
Při koupi štěněte byste měli dostat také kupní smlouvu, ve které by měly být uvedené následující věci:
• jméno štěněte
• plemeno
• cena
• chovatel
• uvedení Vás jako nového majitele
• rodiče štěněte
• popis zdravotního stavu štěněte, včetně očkování a odčervení, které štěně podstoupilo
Někdo si možná řekne, že je kupní smlouva zbytečná, ale v případě, že se u štěněte objeví zdravotní problémy – např. genetického rázu, je tato kupní smlouva důležitá. Samozřejmě jsou chovatelé, kteří si zakládají na tom, že jsou tyto kupní smlouvy zbytečné, neboť oni se k případným problémům vždy staví přímo. Několik takových chovatelů znám a vím, že by nikdy majitele svých odchovů nikterak nepodrazili, ale to jsou popravdě světlé výjimky. Vždy se vyplatí mít papír minimálně jako potvrzení, že je pes Váš, než doufat, že jste narazili zrovna na ty slušné chovatele. Sám si vždy když někomu daruji nebo prodám štěně, sepíšu s dotyčným kupní (či darovací) smlouvu. Nedělám to ale ze zištného důvodu kvůli sobě, ale spíše pro klid lidí, kteří mají ode mě psa. Mají jistotu, že to, na čem jsme se domluvili, platí a není v tom žádný háček. Ale jak jsem napsal výše, jsou chovatelé, kteří by sepsání takovéto kupní smlouvy brali téměř jako urážku. Vždy je ale třeba tyto chovatele oddělit od podvodníčků, kteří nechtějí kupní smlouvu sepsat z toho důvodu, že již předem počítají s problémy a sepsání kupní smlouvy by jim zkomplikovalo fungování. Taktéž se vyvarujte chovatelům, kteří Vám slibují zaslání kupní smlouvy dodatečně, opět byste se nemuseli dočkat.
Certifikát s uvedeným rodokmenem
Pro někoho samozřejmost, pro někoho zbytečnost. Tak jako tak je slušnost dodat ke štěněti, které chovatel prodává, zároveň i certifikát, na kterém je vypsán rodokmen kupovaného štěněte. V podstatě je jedno jakou certifikační autoritu chovatel upřednostní – některé registrační autority jsou známější a důvěryhodnější, některé méně důvěryhodné. Opět se nacházejí mezi chovateli jedinci, kterým se při vyslovení slova „certifikát“ objeví na tváři takový zvláštní výraz. Není to proto, že by se jednalo o podvodníky, ale o lidi, kteří rodokmeny svých psů uchovávají v papírové podobě (ručně psané) a nepotřebují k tomu žádnou registrační autoritu. Je ale potřeba rozlišovat tyto chovatele od podvodníků, kteří Vám nechtějí vydat certifikát s vypsaným rodokmenem např. proto, že se uvedený rodokmen nezakládá na pravdě. Tak jako vždy nikomu ale neublíží certifikát vystavit a mít tím pravost rodokmenu „potvrzenou“ nestrannou organizací.
Samozřejmě byste taktéž měli dostat informaci jakými granulemi je štěňátko krmeno a případně do začátku dostat několik dávek těchto granulí sebou. Mnoho hobby chovatelů si zakládá na tom, že si sebou odvezete jakýsi dárkový balíček (obojek, hračku, CD s fotečkami…), ale těmto věcem osobně moc nepřikládám na důležitosti. Je ale ještě jedna věc, kterou by Vám měl chovatel nabídnout, ačkoliv je to něco, co si fyzicky odvézt nemůžete. Jsou to zkušenosti chovatele, které by Vám měl nabídnout, pokud narazíte na jakýkoliv problém. To jak bude v budoucnosti chovatel komunikovat a stavět se k případným řešením, Vám také velmi napoví o tomto chovateli.
