Do redakční pošty nám poslal jeden zahraniční chovatel APBT naskenované články věnované historii APBT, ale jsou ve stavu, kdy nelze určit autora či publikace, ve kterých byly tyto články uveřejněny. Jelikož se ale jedná o velmi zajímavé informace, které popisují historii APBT, rozhodli jsme se je přeložit do českého jazyka. Ačkoliv se nikdo z redakce tohoto časopisu neztotožňuje s používáním APBT k nelegálním účelům, je třeba si uvědomit, že psí zápasy patří neodmyslitelně k historii našeho plemene a jedině respektování a poznání historie APBT Vám umožní porozumět tomuto výjimečnému plemeni.
Ozývají se hlasy, že naší činností idealizujeme historii APBT a záměrně neuvádíme krutost psích zápasů. Články věnované historii v našem časopise jsou strohé překlady, které zachycují život, úspěchy a neúspěchy významných psů, tak jak je viděli chovatelé v té době. Jelikož není naším cílem idealizovat psí zápasy, do tohoto čísla jsme se rozhodli přeložit článek o psu Andy Capp, který, jak nám jistě dáte za pravdu, nemá s idealizováním psích zápasů nic společného.
K pravidlům využíváme i odborný komentář, který do detailu objasňuje problematické pasáže, a to komentář zkušeného rozhodčího, který má za sebou odpískaných okolo 100 zápasů.
Pravidlo č. 1 – Výběr rozhodčího
– Soupeři se dohodnou, kdo bude rozhodčím, a to nevyhnutelně znamená, že mu důvěřují a budou respektovat jeho rozhodnutí.
– Soupeři a rozhodčí vybírají časoměřiče.
– Každý soupeř si vybere svého sekundanta (jedná se o lidi, kteří je v případě nutnosti mohou nahradit v ringu – ale ne v průběhu zápasu).
– V dohodě se zazznamenává výška sázky a zálohy, které se nachávají u rozhodčího.
– V dohodě se zaznamenávají všechny podmínky, podle kterých má zápas probíhat.
– Rozhodčího povinností je, aby dohlédl na dodržování pravidel a samozřejmě na výjimky z pravidel, pokud se na nich soupeři dohodli. Rozhodčí rozhoduje o každé nejasnosti v průběhu zápasu v souvislosti s pravidly. Měl by vést zápas tak, aby vyhrál lepší pes.
– Zodpovědnost časoměřiče je, aby asistoval rozhodčímu a pomáhal mu, aby se urychlila nevyhnutelná procedura před vstupem psů do ringu. V případě, že by musel rozhodčí opustit ring, anebo nebyl ve stavu, kdy by mohl pokračovat v rozhodování, časoměřič pokračuje místo něho.
Pravidlo č. 2 – Fauly a vyloučení
– Faul se používá tehdy, když handleři udělají nezaviněný anebo ne velmi ovlivňující faul proti pravidlům. Za trest skrečuje pes, jehož handler faul způsobil, dvakrát po sobě. To znamená, že pes skrečuje první nejbližší skreč namísto svého soupeře. Každý z handlerů může být takovýmtozpůsobem potrestaný maximálně 3 krát – potom už následuje diskvalifikace. To znamená, že 4. faul automaticky ukončuje zápas a znamená vyloučení. Faul se nejčastěji stává, kvůli nezkušenosti handlerů, kteří nevědí jak pouštět psa na skretch.
– Vylučující faul je trest, po kterém se zápas okamžitě ukončí. O tomto trestu se rozhodne tehdy, když se podle názoru rozhodčího handler chová nesportovně a naschvál dělá fauly, které mají vážný vliv na průběh zápasu.
Pravidlo č. 3 – Výběr rohů v ringu a pořadí při koupání
– Rozhodčí háže korunou a na základě toho se vybírá, který pes se bude jako první vážit, který se bude první koupat a výběr rohů ringu. Oba psi musí být odváženi před koupáním. Zde se doporučuje vážit psy před diváky, aby v případě překročení váhy nenastaly zbytečné komplikace či jakékoliv jiné dohady při zrušení zápasu, když jeden ze soupeřů z tohoto důvodu odmítne pustit psa proti težšímu soupeřovi.
– Když si handler, který koupal psa jako první myslí, že se čekání v ringu negativně odrazí na výkonu jeho psa, může čekat na jiném místě, které je co nejbližší ringu.
Pravidlo č. 4 – Zkouška váhy
– Rozhodčí a soupeři prověřují přesnost váhy, na které budou psi váženi.
– Když se rozhodčí a soupeři dohodnou, že je váha přesná, rozhodčí může začít vážit psy.
– Když se rozhodčí a soupeři nedohodnou na přesnosti váhy, rozhodčí odloží střetnutí na jiný termín a organizátor střetnutí musí uhradit rozhodčímu a soupeřům náklady na cestování.
– Když se rohodčí a soupeři dohodli na přesnosti váhy, nesmí být potom žádné pochybnosti okolo přesnosti váhy, anebo žádost o opakování vážení!
Pravidlo č. 5 – Vážení
– Každý z vlastníků psa váží svého psa v přítomonsti soupeře nebo jeho sekundanta
– Každý pes se váží jen jednou. Směrodatná je váha bezprostředně před zápasem, proto je dobré psy vážit okolo půl hodiny před zápasem, aby se vědělo, zda je vůbec potřeba na zápas pouštět diváky, kdyby se např. při nedodržení váhy dala handlerovi možnost přivézt na dohodnutou hodinu psa ve správné váze. Pokud se mu to nepodaří, je potřeba okamžitě odevzdat zálohu jeho soupeřovi.
– Když některý ze psů překročil dohodnutou váhu, rozhodčí dává zálohu soupeřovi, ale jen v případě, že je jeho pes v dohodnuté váze.
– Při vážení je směrodatný úsudek rozhodčího.
– Když překročí oba psi dohodnutou váhu, rozhodčí vrací zálohy oběma soupeřům.
– Když mají oba psi dohodnutou váhu, stává se záloha od toho momentu součástí celkové sázky.
Pravidlo č. 6 – Koupání psa
– Oba soupeři používají ty samé prostředky na koupání. Někteří chtějí koupání v mléku, což není proti pravidlům a rozhodčí by proti tomu neměl nic mít, když se soupeři na tom sami dohodnou.
– Každý ze soupeřů, anebo jeho sekundant, koupe svého psa, ale tak, aby byl protivník, a tím pádem i rozhodčí, spokojený. Často se vyžaduje, aby psa před zápasem koupal protivník, či jeho sekundant.
– Když má některý ze soupeřů připomínky, musí se obrátit na rozhodčího
– Když rozhodčí s připomínkami souhlasí, vyžaduje od koupajícího splnění požadavků. Není ale možné omývat např. oči. Pokud nevyhoví požadavkům rozhodčího automaticky ztrácí zálohu.
– Když rozhodčí nesouhlasí s připomínkami druhé strany, koupání pokračuje, do té doby, dokud ho rozhodčí, protivník či jeho sekundant neprohlásí za hotové.
Pravidlo č. 7 – Opláchnutí psa
– I opláchnutí psa musí být provedené tak, aby soupeř i rozhodčí byli spokojeni
– Jediným přípravkem ve vodě na opláchnutí může být soda bikarbona.
– Po opláchnutí se psi suší čistým ručníkem, a to do té doby, dokud pes není suchý.
– Pokud má kterýkoliv z účastníků připomínky k ručníku, musí se obrátit k rozhodčímu. Nejlepší je používat jeden velký ručník pro oba psy, nebo aby si oba soupeři vybrali z hromady ručníku tzv. „na slepo“.
– Když jsou psi opláchnutí a osušení, každý z účastníků zodpovídá za to, že jeho pes nemá na sobě žádné prostředky, které by mohly být příčinou problémů soupeřova psa.
– Když jsou psi vykoupaní a osušení, nesou se přímo do ringu.
Pravidlo č. 8 – zkouška chuti psa
– Když jsou oba psi vykoupaní a osušení, může kterýkoli ze soupeřů požádat o olíznutí psa.
– Když se mu zdá, že na soupeřovu psovi ucítil něco, co by mohlo jeho psovi uškodit, sdělí toto rozhodčímu.
– Když rozhodčí souhlasí se stížností, odevzdá zálohu stěžující si straně. Když nejsou žádné stížnosti na „čistotu“ psů, všechny další řeči o „mazání“ psů jsou bezpředmětné.
– Nové koupání psů se nepovoluje.
– Každý z účastníků posílá svého sekundanta do soupeřova rohu, aby kontroloval vodu, kterou soupeř omývá svého psa při skreči, a když zjistí cokoliv podezřelého v souvislosti s mazáním psa, musí na tuto skutečnost upozornit rozhodčího.
– Když rozhodčí uzná stížnost, okamžitě ukončuje zápas a vyhlašuje soupeře za vítěze. Aby se předešlo jakýmkoliv problémům, je nejlepší používat dva kýble s jednou vodou, která se naleje při skreči z jednoho zdroje.
Pravidlo č. 9 – pouštění psů
– Handleři musí držet své psy ve svých rozích a čekat na pokyn rozhodčího.
– Handler nesmí pustit psa dřív, než mu to rozhodčí dovolí, protože v opačném případě mu hrozí faul.
– Oba handleři musí pustit své psy na pokyn rozhodčího.
Pravidlo č. 10 – Oblečení
– Handleři mohou být oblečeni a obuti do čeho chtějí, pod podmínkou, že toto oblečení nemá negativní vliv na soupeřova psa – nevadí to tedy soupeřovi ani rozhodčímu. V případě, že je handlerem žena, je zakázané erotické oblečení.
Pravidlo č. 11 – Otočka
– Když některý ze psů otočí hlavu a hrudník od protivníka, bez ohledu na to, či jsou v zákusu nebo ne, v ten moment může každý z handlerů žádat po rozhodčím otočku (otočku tedy nahlašují handleři, nikoliv rozhodčí).
– Když byla otočka nahlášená hanlerem a rozhodčím odsouhlasená, oba hanleři musí být připraveni odpojit psy v momentě, kdy nebudou v zákusu.
– Pes který udělal první otočku, jde první na skreč. Psi se pak oddělují vždy, když nejsou v zákusu.
– Psi skrečují na střídačku, pokud ovšem rozhodčí nepotrestal některého z účastníků faulem. Na možnost odpojit psy čekají oba handleři po odsouhlasení otočky rozhodčím, odpojit psy mohou kdykoliv bez pokynu rozhodčího jakmile se psi pustí, a to jen na moment – bez počítání.
Pravidlo č. 12 – Handlování po otočce
Když jsou psi bez zákusu a oddělení psů je provedené úspěšně, každý handler nese svého psa do svého rohu. Za skrečovou čárou, ve svém rohu, může handler držet psa a otáčet ho dle libosti.
Když poslední z handlerů vstoupí do svého rohu, časoměřič začne měřit čas a po 25 vteřinách dá rozhodčí pokyn handlerům, aby otočili psy tak, aby měli všechny nohy na podlaze za, a nebo na skrečové čáře. To že se čas měří, až když jsou oba soupeři ve svých rozích, samozřejmě neznamená, že někdo začne umývat psa uprostřed ringu půl hodiny, aby potom došel do rohu.
Ve 30. sekundě dá rozhodčí pokyn handlerovi, jehož pes jde na skreč, aby ho pustil.
Pes, který skrečuje má 10 sekund na to, aby se fyzicky kontaktoval se soupeřovým psem. Stačí fyzický kontakt, nemusí se zakousnout. Dostatečné je i to, že se soupeře dotkne kteroukoliv částí těla, např. i ocasem.
Rozhodčí začne odpočítávat čas od momentu, kdy dal handlerovi pokyn k puštění psa. Rozhodčí nahlas počítá do 10 sekund, bez toho aby mával rukama anebo se jakkoliv zbytečně hýbal, aby neovlivnil psa, který skrečuje. Když do 10 sekund nedojde k fyzickému kontaktu, tak rozhodčí vyhlásí psa, který měl skrečovat, jako poraženého.
Když handler postrčí psa při skrečování, rozhodčí nahlásí faul a tento pes musí skrečovat ještě jednou, v případě, že nebudou psi v zákusu – jako trestný skreč. Většinou se ale popostrčení psa na skreči považuje za velmi vážný přečin a rozhodčí handlera, který popostrčil svého psa prohlašuje za poraženého a zápas končí.
Handler psa, který skrečuje, musí stát za skrečovací čárou a čekat, dokud jeho pes nedokončí skreč anebo bude odpočítaný rozhodčím. Když handler překročí skrečovací čáru dříve, je potrestaný trestným skrečem. Handler, který čeká na skrečujícího psa, musí svého psa držet tak, aby ho protivník dobře viděl, tzn. musí ho držet mezi nohama a s lokty při těle. Handler čekající na skrečujícího psa má právo pustit svého psa dřív, než dojde k fyzickému kontaktu, ale nesmí ho pustit dříve jak soupeř, který pouští psa na povel rozhodčího – v případě že poruší toto pravidlo, hrozí hanlerovi trestný skreč.
Když má handler nějaké připomínky k tomu, jak soupeř drží svého psa, musí se obrátit na rozhočího se stížností. Když rozhodčí souhlasí s jeho připomínkami, může skreč vyhlásit (bez toho aby pes opravdu skrečoval) za dokončený a přikáže handlerům, aby své psy pustili společně.
Když handler pustí svého psa na skreč, nesmí se ho již dotknout, jinak může rozhodčí vyhlásit zápas za skončený a handlera, který se psa dotkl za poraženého.
Handler není povinný pustit psa na mrtvého soupeře.
Pravidlo č. 13 – ovládání psů
Oba handleři se musí chovat sportovně. Mohou povzbuzovat svého psa jakýmkoliv způsobem, který neprotiřečí pravidlům, neplaší soupeřova psa, anebo nedokazuje nedostatek fair-play( např. by se nemělo povzbuzovat výkřiky: „Zabij ho!“ ). Nemělo by se povzbuzovat nad psem, bouchat o podlahu, či mantinel ringu.
Každý z handlerů může kdykoliv ohlásit faul, když se mu zdá, že nějaký byl a na rozhodčím je, aby posoudil, zda tomu tak je, či nikoliv.
Handleři mohou kdykoliv žádat, aby se počítalo „out of hold“ (nedržení se) v každém momentě, kdy se psi nedrží. Od momentu uznané otočky to však již není možné.
Když se při pokusu o odpojení jeden ze psů chytí soupeře nebezpečným zákusem za citlivé místo, na které by se jinak nedostal, rozhodčí nařizuje, aby se psi rozdělili „breakstickem“. Tato část pravidel přináší nejvíce problémů, často se stává, že při oddělování psů od sebe je jeden ze psů rychlejší a stačí se zakousnout do svého soupeře a v takových situacích handler psa, který je pokousaný, má připomínky na pohotovost soupeře a vyžaduje faul. Pravidlo č. 11 hovoří o tom, že oba handleři musí být po otočce připraveni oddělit psy, když nebudou v zákusu. Nikde se ale nepíše, že musí psy odpojit okamžitě, když nastane tento moment. Někdy handleři zneužívají tuto „nepřesnost“ pravidel a pokoušejí se o oddělení psů až v momentě, kdy psi na sekundu pustí soupeře, aby změnili zákus. V těchto situacích skoro vždy dojde k nešťastnému zákusu . Stejně může vzniknout situace, že jednomu z handlerů nevyhovuje, aby svého psa odděloval a následně skrečoval. Pravidlo č. 11 ale hovoří jasně: „Psi se VŽDY oddělují, když nejsou v zákusu.“, samozřejmě po přihlášené a uznané otočce. Nejlepší je se o tom s oběma soupeři před zápasem dohodnout a prodiskutovat, aby nedošlo na nedorozumění.
Když ani jeden pes neudělá otočku do jedné hodiny zápasu, rozhodčí hodí mincí a tímto způsobem rozhodne, čí pes půjde na skreč. Když se rozhodčí s handlery domluví, který pes půjde na skreč, psi se rozdělí hned jak nebudou v zákusu. Když pes, který je na řadě skrečovat, zůstane stát, jeho soupeř musí potvrdit vítězství skrečem. Když i on zůstane stát , rozhodčí vyhlásí zápas za nerozhodný.
– Handleři nesmí vzít nic mimo ring bez povolení rozhodčího.
– Handleři se nesmí dotknout svých psů, dokud to rozhodčí nedovolí
– Handleři (ne rozhodčí!) nesmí dovolit nikomu mimo ring, aby se jakkoliv dotýkal jejich psů v rohu v době skrečování. O těchto dvou pravidlech by se měli handleři s rozhodčím dohodnout, protože nikde v pravidlech není napsané, jak se tyto přestupky trestají. Jestli trestným skrečem, či ukončením zápasu.
– Handleři musí nechat dostatečný prostor pro bojující psy a nesmí stát nad nimi.
– Handleři se nesmí strkat nebo přetlačovat při hledání lepší pozice při povzbuzování.
Pravidlo č. 14 – Out of holds
– V případě, že ani jeden ze psů neudělal otočku v průběhu boje a stane se, že se navzájem nedrží, každý z handlerů může požádat rozhodčího, aby začal s odpočítáváním. Rozhodčí od tohoto momentu začne odpočítávat 10 sekund. Když se ani jeden ze psů nezakousne do svého soupeře do 10 sekund, rozhodčí nařídí, aby se psi oddělili. Když se však jeden ze psů během odpočítávání zakousne do soupeře, odpočítávání se přeruší a handleři mohou žádat nové odpočítávání kdykoliv se psi pustí. Může se však stát, že jeden ze psů mezitím udělá otočku, v tom případě se psi oddělují bez počítání.
– Pes, který jako první zůstane bez zákusu jako první také skrečuje, bez ohledu, zda byl dolní, či horní pes. Když zůstane stát, jeho protivník musí potvrdit vítězství skrečem. Když i on zůstane stát, rozhodčí vyhlásí zápas jako nerozhodný.
– Když oba psi zůstanou bez zákusu najednou, tak skrečuje jako první pes, který byl v horší situaci – tedy dolní pes.
Pravidlo č. 15 – oddělení psů kvůli prokousnutému pysku
V případě, že si jeden ze psů prokousne vlastní pysk, rozhodčí nařídí handlerům, aby chytli své psy. Handleři nesmí dovolit psům, aby třásli se soupeřem. Potom rozhodčí může:
– zkusit převléci pysk ze zubu
– povolí handlerovi, aby to udělal sám
– nařídí handlerům, aby odpojili psy
Nejlepším řešením je, aby se překousnutý pysk vyřešil bez oddělování psů, samozřejmě mimo případů, kdy je jeden ze psů kvůli tomu ve výhodě.
V případě, že se psi musí oddělit, staví se doprostřed ringu 1,5 metru od sebe (nejlépe zády k sobě), a když se podaří uvolnit pysk, na pokyn rozhodčího se pouští oba najednou.
Když si jeden z handlerů myslí, že si jeho pes překousl pysk, může to kdykoliv nahlásit rozhodčímu. Rozhodčí po tom tuto skutečnost prověří nebo povolí handlerovi, aby se přesvědčil sám. I v tomto bodě není vše jasné a bez problémů. Může rozhodčí například z vlastní iniciativy nařídit odpojení psů, když si sám všimne, že si některý ze psů překousl pysk, anebo má čekat až mu to nahlásí některý z handlerů? Hrozí nebezpečí z podezření nadržování jednomu ze soupeřů, a proto je potřeba i tyto věci detailně probrat před zápasem.
Pravidlo č. 16 – vyskočení z ringu
V případě, že pes vyskočí z ringu, aby utekl od soupeře, rozhodčí ho vyhlásí za poraženého.
Když ale podle rozhodčího zapříčinil únik psa vliv okolí (např. křik diváků, štěkot psů, vhozený předmět do ringu apod.), může nařídit, aby se psi postavili do středu ringu na 1,5 metru od sebe a pustili proti sobě najednou. Zápas od tohoto momentu pokračuje. Rozhodčí není povinen uklidňovat publikum.
Pravidlo č. 17 – velikost ringu
Velikost ringu je na svobodné volbě soupeřů, ale neměl by být menší než 4 x 4 metry a větší než 6 x 6 metru. Začátkem tohoto století se začaly používat i kruhové ringy s průměrem 5 metrů.
Pravidlo č. 18 – Problémy
Když z jakékoliv příčiny (problémy v půbliku, vpád policie 
, meteorologické komplikace apod.) rozhodčí zjistí, že v zápase se nedá pokračovat, přerusí ho a soupeřům vrátí jejich peníze. Když ale rozhodčí zjistí, že majitel psa, handler a nebo jeho sekundant způsobili tyto problémy, odevzdávají se peníze jeho soupeři.
Pravidlo č. 19 – Honorář pro rozhodčího
Rozhodčí honorář by neměl být menší než 10 % z celkové sumy sázky.
