Tak jsem si tak povídal s kamarádkou, která byla navštívit akci StoutDog Cup 2014 a vyprávěla mi spoustu zážitků, které na této soutěži zažila. Mimo jiné potkala spoustu lidí neznámých, ale i starých známých, se kterými se sem tam dala do družného rozhovoru. Jak už to bývá na akcích, kde se sejdou lidé, kteří mají stejný koníček, témata rozhovorů se točí kolem jednoho konkrétního tématu, společného pro zúčastněné osoby. Výjimkou nebyla ani tato soutěž a rozhovory se točily okolo psů, chovu či aktuálního dění, které hýbou plemenem APBT. Při jednom takovémto rozhovoru dokonce přišla řeč na mou osobu a mé psy. Popravdě mě tato zjištění nechávají už chladným, tak nějak jsem si zvykl, že mou osobu řeší lidé, kteří mě osobně neznají, natož aby znali mé psy, či někdy byli např. na mé zahradě.
Ale to o čem chci psát, je trošku o něčem jiném, než o tom, že někdo nemá na práci nic jiného, než řešit moji maličkost, případně mé psy a získávat tak tím na důležitosti. V tomto rozhovoru se má kamarádka dozvěděla, že nemám špatné psy, ale problém je, že s těmito psy nepracuji a nic s nimi nedělám. Z následného rozhovoru vyplynulo, že prostě nejezdím na soutěže typu Pit Bull Show a těchto závodů se aktivně neúčastním.
Nejprve jsem se tomuto obvinění smál, ale pak jsem si řekl, kde berou lidi jistotu, že se svými psy nepracuji? Svým psům věnuji hodně času na zahradě, kde mám psy ustájené a kde mají hodně vyžití a kdykoliv jsem na zahradě, tak jdou na procházku, skáčou high jump, přetahují se nebo běhají na trenažéru.
Ano, nejezdím na soutěže typu Pit Bull Show, protože v tom nevidím žádný smysl. Můj názor na tyto akce je veskrze známý, ale jelikož je opakování matka moudrosti, podělím se o něj. Ale nebojte se, jen ve stručnosti… Jsem toho názoru, že kouzlo APBT je v něčem jiném, než ve skákání na peška nebo tahání břemene. Vadí mi, jak se v současné době tyto soutěže prezentují a mnohdy se jim přikládá (resp. výsledkům z těchto soutěží) mnohem větší důležitost než by si tyto soutěže zasloužily. Jsem prostě toho názoru, že by se mělo jednat pouze o zábavu a v první řadě o prezentaci plemene. V současné době mají tyto soutěže k zábavě hodně daleko a k prezentaci plemene taktéž (dalo by se říci, že se jedná spíše o prezentaci majitelů soutěžících psů). Dále nemluvím o tom, že tyto soutěže nahrávají množitelům, neboť tito jsou na těchto soutěžích vidět velmi často a mnohdy sami tyto soutěže organizují. Možná Vám výše napsané přijde zvláštní vzhledem k tomu, že jsem jeden ze spoluorganizátorů Pit Bull Show Brno. Dovolte mi tuto skutečnost vysvětlit a uvést na pravou míru. Pit Bull Show Brno se snažíme pořádat malinko jinak, než bylo doposud zvykem pořádat akce tohoto typu v České republice. Na Pit Bull Show Brno se snažíme zvát rozhodčí, kteří se svojí prací nezapomenutelně zaznamenali v historii plemene APBT, nebo jsou v současné době významnými osobnostmi v komunitě APBT. Minulý rok jsme pozvali Francizsko „Chico“ Lopéze, významného chovatele z Brazílie. Letošní Pit Bull Show Brno navštívilo více zahraničních hostů: jako hlavní rozhodčí letošní výstavy byl pozván významný chovatel plemene APBT – Gary Hammonds, dále jste na Pit Bull Show Brno mohli potkat Limey Kennel s jeho rodinou a dále ještě jednoho nejmenovaného chovatele z Texasu. To, proč tyto lidi jmenuji, je to, že se snažíme přiblížit názory těchto velkých chovatelů návštěvníkům našich akcí. Já jsem Pit Bull Show Brno nepojal jako soutěž (ačkoliv nějaké ty pohárky vyhrát také můžete), ale něco, kde se můžete dozvědět něco o plemeni APBT a to od těch nejpovolanějších – osobností, jejichž odchovy dali základ mnoha úspěšným liniím po celém světě. Snažíme se, aby poháry, které dostanete při umístění v různých soutěžích, byli jakési třešničky na dortu, nikoliv to hlavní, proč se lidé našich soutěží účastní.
Ale nechme soutěže soutěžemi, vraťme se k původnímu tématu: práci se psy a nutnost jezdění na soutěže typu Pit Bull Show. Kdybych vzal výše uvedené prohlášení, tak člověk, který se svým psům během roku vůbec nevěnuje, ale zúčastní se tří až čtyř soutěží za rok, byl by brán automaticky za člověka, který se věnuje svým psům a poctivě s nimi pracuje? V očích několika lidí určitě ano, v mých očích nikoliv. Jsem prostě toho názoru, že se budu psům věnovat průběžně celý rok a když si budu chtít vyjet na nějakou soutěž, tak to bude mé rozhodnutí, nikoliv nějaká očekávaná povinnost. Proč bych měl např. jezdit na soutěž, kterou pořádá člověk, který množí zvířata s neznámým původem? Musím jet jen proto, že je oblíbený a lidé to o něm nevědí (či nechtějí vědět a jedná se o jakési veřejné tajemství, o kterém je zakázáno mluvit)? Děkuji, ale raději budu za toho člověka, který se v očích zaslepených a neznalých lidí nevěnuje psům, než podporovat vše výše napsané.
Moji psi jsou pro mne velmi důležití a mají pro mě nevyčíslitelnou cenu a jakákoliv účast na závodech nezmění pohled na mé psy. Nebudu si jich vážit více kvůli vyhranému poháru z high jumpu, či skoku na stěně. Jak jsem napsal výše, podstata pitbula je pro mě v něčem jiném, než v těchto, nazvěme to pravým jménem, hloupostech.
