Je těžké tomu dnes uvěřit, ale když jsem byl mladík, nedokázal jsem pochopit, jak zkušenější chovatelé byli posedlí vlastností zvanou game. Mně se mnohem více líbily jiné vlastnosti: rychlost a talent. Byl jsem přesvědčen o tom, že když budu mít talentovaného psa, bude tento pes neporazitelný. Postupem času jsem ale zjistil, že je jedno jak moc talentovaného psa máte, neboť když narazí na psa, který vydrží dostatečně dlouho, pak přijde na řadu to nejdůležitější – game.
Tímto článkem Vám chci říci něco více o vlastnosti zvané game a vysvětlit, proč byla této vlastnosti přisuzována velká důležitost. Tato vlastnost byla upřednostňována jak starými zkušenými chovateli, tak lidmi, kteří chtěli bulldoga jako domácího mazlíčka. Na tuto problematiku se chci ale zaměřit z jiného úhlu: souvisí barva srsti u psa s tím, zda má či nemá game?
Téměř všichni chovatelé mají svoji oblíbenou barvu psa; jejich preference jsou velmi různorodé a vždy se odvíjí od toho, jaký je jejich nejoblíbenější pes. Například, většina lidí si myslí, že Bob Wallace měl velkou oblibu v red/red nose psech. Ve skutečnosti to ale bylo způsobeno tím, že psi, které Bob Wallace choval, měli v předcích velmi silně zastoupeny jedince z linie Old Family Red Nose. Ale nejlepšími psy, které Bob Wallace vlastnil, byli Searcy Jedd, Toney, Pistol Pete, HillBilly a Madame Queen – všechno žíhaní psi. Pouze King Cotton, který byl bílý a Corly, která byla red/red nose, se odchýlili od žíhaného vzoru jeho nejlepších psů. Bob Wallace určitě miloval red/red nose psy, ale měl rád i žíhané psy – však také mnoho z nich byli jeho nejlepší. Jedním z posledních psů, které jsem od něj dostal, byla žíhaná fena.
Krom této skutečnosti, že chovatelé mohou lpět na určité barvě, někteří z nich si vytvoří předsudky vůči barvě jiné. Jeden chovatel, kterého nechci jmenovat, řekl, že nikdy v životě neviděl game psa, který by byl zbarvením red/red nose. V současné době je jeho nejoblíbenější chovný pes právě tohoto zbarvení.
Zaslechl jsem názory některých dogmenů, že kombinace určité barvy jistých krevních linií jsou vždy game. Genetika je věc složitá a nemyslím si, že by game byla spojena s barvou srsti. Jeden chovatel, který měl v oblibě černé psy, dokonce citoval „vědecké“ důkazy o spojitosti tmavého oka se svalovými buňkami, které zapříčiňují rychlý pohyb. Na podporu této spekulace jmenoval několik dravců tmavé barvy. Byl jsem k tomuto tvrzení nestranný, ačkoliv jsem byl přesvědčen o tom, že tito predátoři mají tmavé oči z jiného důvodu – aby při sledování své kořisti neupoutali pozornost. I tak je ale pravda, že mnoho z těch nejlepších psů, které znám, byli právě černé barvy – jako jeden z mých nejoblíbenějších GrCH Hope.
Druhou stranu těchto názorů představoval velmi uznávaný a respektovaný chovatel Howard Heinzl, který nikdy nevlastnil černého psa a tvrdil, že černá barva není barva bulldoga. Vždy jsem argumentoval tím, že na mnoha starých obrazech znázorňujících staré bulldogy, byli právě tito vyobrazeni s černou barvou srsti. Mnoho psů, které měl Howard v oblibě, bylo bílé barvy. Jeho dvě nejlepší – Polly a Dutchess byly příkladem takových psů. Také další z jeho oblíbenců – Pincher a Galtie (od Johna P. Colbyho) byli bílí s černými fleky.
Pokud jde např. o velmi známého chovatele pana Tudora, tak ten měl rád jakoukoliv barvu, pokud byl pes dobrý. Jedinou výjimkou byli red/red nose psi. Ne, že by si myslel, že psi s tímto zbarvením nemohou být dobří, ale prostě neměl tuto barvu rád. Připustil např., že pes Centipede byl opravdu velmi dobrý, ale vždy k tomu dodal, že je škoda, že je barvy red/red nose. Lightner, člověk snad nejvíce zodpovědný za vznik red/red nose linie, mi kdysi řekl, že nemá rád vzhled a barvu red/red nose psů. Nepřijde Vám to ironické?
Pokud jde o mě, vím, že se o mně povídá, že mám rád red/red nose psy. Osobně si myslím, že jedni z nejhezčích psů jsou právě psi této barvy. Pokud jsou tito psi dobře stavěni, toto zbarvení zapříčiní, že vypadají jako malé pumy. Taktéž se mi líbí žíhaní psi, jako byl Gimp nebo Jimmy Boots, nemluvě o mém psovi od Hoovera, který byl zamlada velmi krásné zvíře. Nyní, stejně jako já, ale začíná ztrácet svoji krásu.
Když mi bylo 13 let, četl jsem knihy od Colbyho a tam jsem si oblíbil velmi mnoho žíhaných psů. Galvin’s Pup byl bezkonkurenční favorit a podle mě je to stále ideál, jak by měl podle mě bulldog vypadat. Žíhaná barva byla vždy tradiční barvou pro bulldoga, ačkoliv několik dalších plemen se může touto barvou také pochlubit (tuto barvu pravděpodobně získali přikřížením bulldoga), ale obvykle tato barva není veřejností moc oblíbená. Existuje mnoho odstínů žíhané barvy. Já dávám přednost žíhání typu gun-metal: šedé žíhání s kombinací černé.
V konečném důsledku to ale není barva, co se počítá. Až když se kolem těchto psů pohybujete mnoho let, pochopíte, že to nejdůležitější u těchto psů je game. To je ta vlastnost, na které byste měli stavět svůj chov a vše ostatní (barva, vzhled…) je jen omáčka kolem. Takže pokud jde o barvu, můžeme říct s jistotou jednu věc: game psi byli různých barev. Z tohoto důvodu se o barvu srsti nestarám. Starám se jen o „barvu game“ mých psů.
