Lidem, kteří vlastní psy plemene APBT, není jméno Floyd Bourdeaux jistě neznámé. Jedná se o velmi významného chovatele žijícího v USA, ve státě Louisiana, od kterého vzešlo mnoho skvělých psů, které můžete naléz jako předky v rodokmenech APBT žijících i u nás v ČR. Jestliže jse si však mysleli, že v tomto článku budeme rozebírat konkrétní příběhy Boudreauxových známých psů, tak to není tak úplně pravda. Rád bych se s Vámi tentokrát podělil o jiný příběh, příběh o lidské hlouposti pramenící z neznalosti, fanatismu a krutosti.
V roce 2005 byl Floyd Boudreaux se svým synem Guy Anthony Boudreauxem obviněn z účasti na pořádání nelegálních psích zápasů a vývozu zvířat z USA, taktéž za účelem zápasů. Obviněn byl organizací „The Humane Society of the United States and the Louisiana SPCA“. Při zátahu u Boudreauxe bylo zabaveno 57 psů plemene APBT, kteří byli těmito „ochránci zvířat“ neprodleně a bez milosti uspáni. To samo o sobě považuji v 21. století za velmi nehumánní, avšak stejně, čí dokonce více šokující na celé věci ale bylo, že teprve poté co byli psi popraveni, se začaly shromažďovat důkazy o vině Floyda Bordeuxe a jeho syna.
Jako podklady pro obvinění, byla použita následující „neprůstřelná“ fakta:
– psi byli uvázáni na řetězu u dřevěných boud
– psi se většinou tvářili velmi smutně a někteří z nich měli několik jizev na končetinách a na hlavě
– na pozemku byl nalezen dřevěný běžecký pás, sloužící ke zvyšování kondice psů
Tato tragikomedie kolem Floyda a jeho syna trvala celé 4 roky, a to až do roku 2009, kdy byli oba chovatelé zbaveni všech obvinění a jejich jména zcela očištěna. Zcela zbytečně a neprávem usmrceným psům to ale život již nevrátilo.
Jak už jsem zmiňoval, v 21. století, kdy se každý ohání hummáním zacházením se zvířaty, mi přijde naprosto absurdní, že skupina „ochránců zvířat“ může beztrestně utratit takové množství psů, aniž by toto rozhodnutí bylo předem podloženo důkladným vyšetřováním celé situace a odůvodněno plnohodnotnou veterinární zprávou, a to včetně analýzy psychického stavu psů, kteří mají být utraceni.
Nepříjde mi jednoduše jako standardní, že k podobné akci mohou dát podnět anonymní hlasy na internetu, které Vás označí za “Kmotra psích zápasů“, jak tomu bylo v Bordeauxově případě a jen tajně doufám, že se k něčemu podobnému nedopracujeme i u nás.
Vraťme se nyní zpět k případu a k, z mého pohledu, absurdním vyjádřením žalobců a představitelů SPCA, která celou kauzu provázela. Za jedno z nejkurióznějších prohlášení považuji toto:
Laura Maloney, ředitelka SPCA: „Je srdcervoucí vidět psy uvázané venku na řetězech, když někteří z nich stojí dokonce i v bahně.“
A proč mi tento výrok přijde tolik absurdní? Ano, mnoho lidí má občas zvláštní smysl pro humor, ale to, co řekla Laura Maloney, považuji za vrchol pokrytectví. Nazývat se ochráncem zvířat, litovat psů na úvazech, a pak, bez mrknutí oka, nechat tyto psy usmrtit, je pro mne něco nepochopitelného. Jako důvod a obhajoba usmrcení psů byl pak použit tento výrok: „Dále se prohlašuje, že bojová plemena jsou nebezpečná, zlá a jsou hrozbou pro zdraví a bezpečnost veřejnosti. Proto byli tito psi prohlášeni za kontraband a hummáně usmrceni za asistence veterinárního lékaře.“
Jsem rád, že se Boudreauxovým povedlo očist jejich jména a situaci uvést na pravou míru, ale stín zbytečné smrti 57 psů tu stále visí jako jeden velký strašák. Na tomto smutném případu je totiž vidět, kam může dojít již zmiňovaná lidská hloupost a fanatismus, založený na nepodložených informacích. Je to ukázka toho, co vše se může stát, když se mezi veřejnost dostávají pouze negativní informace o APBT, když je toto plemeno prezentováno pouze senzace chtivými médii a ne chovateli, kteří opravdu vědí, co za psi mají na dvorku.
Věřím, že většina z Vás nepřikládá pomluvám v médiích a na internetu, úmyslnému špinění plemene APBT, či rádoby odborným textům, které poškozují chovatele, velkou váhu a pravidelně podrobuje informace a výroky (nejen o APBT) zdravě kritickému posouzení jejich věrohodnosti a smysluplnosti, avšak stále je tu riziko, že ti, kdo vyznávají „víru“ „co je psáno, to je dáno“, mohou ve výsledku ohrozit chov APBT, tak jak tomu je v USA a jiných státech, i u nás. Jste si jisti, že to u nás to takto dopadnout nemůže? Já osobně, bohužel, posledních pár let pozoruji obdobnné tendence a tlaky od lidí, kteří chtějí plemeno poškodit, kriminalizovat chovatele, a to na základě smyšlených obvinění a neznalosti. Mrzí mě, že je často přikládána větší váha názorům lidí, kteří vlastní psa bez původu, či vůbec, než samotným chovatelům. Ještě smutnější je, když je názor chovatelů prezentován jako špatný, a to neznámo na jakém základě a bez možnosti vyjádření se k celé věci. Ano, nebudu se schovávat mezi slovíčky a náznaky, narážím na věc kolem článku v časopise Pes – přítel člověka. (K tomuto problému mi dovolte se již více však nevyjadřovat. Ti, kdo neví, naleznou vše na facebooku a na stránce PPČ a ti, kdo jsou s věcí obeznámeni, mi snad dají za pravdu, že toho bylo řečeno již víc než dost.)
Díky značné celosvětové stigmatizaci plemene APBT není žádným překvapením, že se všude čas od času ozvou hlasy, které plemenu a jeho chovatelům nefandí. Upřímě mi je proti srsti stát v koutě se sklopenýma očima a neozvat se, avšak i z osobní zkušenosti již vím, že oplácet stejnou mincí také nikam nevede, jelikož se člověk v rozčilení často nechá unést a ve změti argumentů se pak snadno ztratí původní myšlenka, pozitivní prezentace plemene APBT. Do budoucna jen doufám, že bude v médiích dáván větší prostor zkušeným chovatelům a odborníkům na plemeno, než těm, kteří se k situaci vyjadřují bez potřebných znalostí a zkušeností.
