Bulldogové jsou výsledkem extrémního chovu, tréninkových metod a dobré zdravotní péče. Toto vše se podílí na produkci atletických psů, kteří jsou velmi podobní lidským olympijským atletům. Jakožto speciálně pracující a zatěžované plemeno vyžaduje i zvláštní přístup k výživě. Ta je cestou k tomu, abychom jim pomohli předvést jejich schopnosti na maximální úrovni. A v cestě za úspěchem nesmí zůstat ani jedna cesta neprozkoumaná. Od tuků, přes proteiny, sacharidy a vlákninu – věda a nové přístupy pomáhají majitelům a trenérům stravovat své psy účinnějším způsobem vedoucím k lepším výkonům.
Klíčem je energie
Základním nutričním požadavkem pro pracující psy je energie, což znamená příjem kalorií. Unavení psi logicky nemohou předvést to nejlepší ze svých schopností. Úkolem každého majitele či trenéra tedy je poskytnout psovi potravu, která mu dodá maximum energie zdravou a výživnou cestou.
Nejlepším přístupem jak toho dosáhnout jsou produkty s vysokým obsahem tuku. Tuk je totiž tím nejlepším zdrojem energie, protože obsahuje dvakrát tolik kalorií na gram než sacharidy či bílkoviny. Pes tedy může pozřít jen malé množství stravy bohaté na tuky, a přesto získá dostatek kalorií. Tyto kalorie jsou pak stěžejním ukazatelem při výkonu psa. Psi ve stresu z cestování, ze zimy, z vlhka či ze soutěžní atmosféry často nejsou schopni pozřít normální či alespoň adekvátní množství potravy. Mohli bychom si myslet, že tvrdě pracující psi budou velmi hladoví a zhltnou velké množství žrádla. Opak je ale pravdou. Zkušení trenéři vědí, že většina psů v tréninku či na cestě za soutěžením žere velmi neochotně. Nazývejte to třeba stresem či vynervováním, ale psi mají rádi pohodlí svých boud. V domácím prostředí žerou lépe. Toto přivedlo trenéry na myšlenku používat vysoce výživnou stravu – tedy takovou, která má spoustu kalorií již v malém množství. Tohoto můžem dosáhnout jen pomocí potravy vysoce bohaté na tuky. Pro těžce pracující psy se doporučuje objem tuku na 20%. Nižší objem tuku, řekněme 10%, znamená, že pes musí ve srovnání s 20% objemem tuku zkonzumovat o téměř pětinu potravy více, aby se udržel ve stejné kondici. A dostat do těžce pracujících psů zbytečně objemné množství stravy je často velmi obtížnou výzvou.
Proč je tuk lepší než sacharidy?
Mezi lidskými atlety je běžné používat jako zdroj energie sacharidy. Klasickým příkladem je třeba sníst velké množství těstovin večer před maratonem. Ale u psů není použití sacharidů, škrobů nebo obilnin jako zdroj energie tak jednoduché. Za prvé pokud chceme jako zdroj energie použít obilniny, pes musí zkonzumovat dvojnásobné množství potravy, protože tuk má dvakrát tolik kalorií na stejný objem potravy než sacharidy. A za druhé dlouhá léta výzkumů ukázala, že mnoho psů, kteří byli krmeni vysoko-sacharidovou stravou, vykazovali zvýšené vyplavování mléčné kyseliny ve svalech a někteří dokonce trpěli zhoršenou chůzí jako důsledek této stravy.
Další výzkumy pak ukazují, že psi na stravě bohaté na tuky jsou schopni lépe zužitkovávat kyslík a to dokonce bez většího tréninku. Pokud srovnáme psy v těžkém tréninku krmené stravou s normálním obsahem tuku se psy v klidovém režimu avšak krmené stravou bohatou na tuky, zjistíme, že psi s větším příjmem tuku jsou schopni lépe využít kyslík a získat tak více energie ke spálení. A když tyto psy v klidovém režimu podrobíme tréninku a zachováme stravu s vysokým obsahem tuku, jejich schopnost využívat energii ještě vzroste.
Jak je to možné? Za vším stojí mikroskopické zařízení na pálení energie umístěné ve svalových buňkách, které se nazývá mitochondrie. Tato drobná část buněk je zodpovědná za komplexní chemický proces známý pod jménem Krebsův cyklus, který zajišťuje energii pro psí svaly. Podle výše zmíněného výzkumu měli psi na tučné stravě a v klidovém režimu vyšší procento mitochondrií ve svalech. Což pomáhalo psům pálit více kyslíku a získávat více energie. Pokud tedy trenéři zkombinovali výhody stravy bohaté na tuky s ozkoušenými tréninkovými metodami, pes dosahoval nejlepších možných výsledků a prokázat své schopnosti na maximum.
Důležitost typů tuků
Ve výživě pracujícího psa není důležitý jen objem tuků ve stravě, ale také jejich zdroj. Tuk není jen zdrojem energie, ale také dodává velmi důležité mastné kyseliny. Ty tvoří buněčné stěny, zajišťují výživu pokožky a jsou důležité pro imunitní systém.
Různé druhy tuků poskytují odlišná množství rozličných mastných kyselin, které psi využívají. Největší pozornosti se dostává omega-6 a omega-3 mastným kyselinám, které mají dle výzkumů rozdílné účinky na psí tkáně co se týče zánětlivosti. (Omega je jen označení, které používají chemici pro pojmenování sloučeniny. Má to co dělat se strukturou molekul.) Obecně lze říct, že omega-6 působí více zánětlivě než omega-3. Mastné kyseliny produkují látky nazývané eikosanoidy. Ty hrají důležitou roli při hojení po zranění a při zánětu. Pes, který má tedy například zánětlivé onemocnění projevující se zarudlou a podrážděnou kůží, bude mít v postižených tkáních zvýšenou hladinu omega-6 eikosanoidů. Ke stejné situaci dochází při svalových křečích, onemocněních kloubů a při tržných ranách.
Příkladem potravin s vysokým obsahem tuků bohatých na omega-6 mastné kyseliny je sojový olej, kukuřičný olej a slunečnicový olej. Dobrými zdroji omega-3 mastných kyselin je rybí tuk z ryb žijících ve studených vodách, lněný olej a kanolový olej. Na první pohled bychom si mohli říct, že když jsou omega-6 mastné kyseliny více zánětlivé, měli bychom je ze stravy vyřadit. Musíme si ale uvědomit, že kontrolovaný zánět je důležitou součástí psího obranného systému a některé omega-6 mastné kyseliny jsou nezbytné pro dobré zdraví a normální reakci na zranění.
Jelikož eikosanoidy omega-3 mastných kyselin neutralizují eikosanoidy omega-6 mastných kyselin, je naprosto nezbytné, aby byl jejich poměr ve stravě vyvážený. Výzkum uskutečněný odborníky na výživu zjistil, že ideální poměr těchto dvou mastných kyselin je pro psy stanoven mezi 5:1 a 10:1 omega-6 ku omega-3. K dosažení těchto poměrů musí být výrobní tolerance striktní, jak se množství rozličných druhů tuků stává stěžejním. Potrava, která poskytuje dané živiny, by měla mít na obalu uveden garantovaný obsah a poměr mastných kyselin.
Někteří dogmeni jednoduše koupí kapsle s rybím tukem a přidávají je do stravy psům v domnění, že jim tak pomohou při tréninku. Tohle ale v žádném případě není správný způsob, jak poskytnou vyvážený poměr mastných kyselin a to hned z několika důvodů. Zaprvé v typickém kennelu není zrovna jednoduché dát každému psovi každý den jednu kapsli. Zadruhé je velmi obtížné až téměř nemožné dosáhnout doporučeného poměru 5:1 až 10:1 pomocí kapslí. Zatřetí při suplementaci omega-3 mastných kyselin je nedílnou součástí i vitamín E. Ten však je v potřebné míře obsažen v běžné stravě. A začtvrté suplementy s omega-3 mastnými kyselinami jsou drahé.
V klasickém kennelu je nejsnadnější cestou jak dosáhnout optimálního poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin používat krmivo, které má daný poměr uveden na obalu.
Jsou sacharidy špatné?
Obsah obilnin ve psím žrádle není nic špatného. Ale všechny obilniny mají glykemický index, který značí schopnost sacharidového zdroje zvýšit hladinu cukru v krvi. Například strava s rýží může způsobit rychlé zvýšení hladiny cukru v krvi, zatímco strava obsahující pšenici zapříčiní nižší hladinu cukru v krvi. V optimální stravě pro pracující psy je právě proto rýže brána jako výborný zdroj sacharidů. Rapidní nárůst cukru v krvi zajistí rychlou energii, ještě než pes začne pálit tuk pro výdrž a vytrvalost. Kukuřice a čirok zpomalují rychlost zvýšení hladiny cukru v krvi, ale zároveň dosahují vyšších hodnot cukru v krvi.
Vláknina není jen vycpávkou
Jeden z nejběžnějších omylů ve výživě bulldogů všeho věku je, že vláknina je jen jakousi vycpávkou a netvoří důležitou součást stravy. Vláknina je však nezbytná pro správnou činnost střev a hraje kritickou roli v jejich dobrém stavu. Stejně jako u toku je velmi důležitý její zdroj. Vláknina kvasí ve střevech a některé typy vlákniny mohou způsobit až příliš velkou fermentaci, která může vést k přebytečným plynům, zatímco jiné druhy vlákniny způsobují příliš malou fermentaci, která může způsobit zácpu a poškodit výživu milionů buněk ve střevech.
Před lety bylo běžné, že se psům podávaly střevní léky na uklidnění jejich vnitřností. Také jim měly pomoci s příliš řídkou stolicí. Nyní již víme, že se tyto situace dají řešit vhodným výběrem stravy. Ideální typ vlákniny a řešení k docílení zdravého trávicího traktu je vláknina, která má přiměřenou fermentaci. Pokud vláknina kvasí přiměřeně, produkuje správný počet látek nazývaných mastné kyseliny s krátkým řetězcem (nejedná se o stejný typ mastných kyselin, o kterých jsme mluvili předtím). Tyto mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) poskytují asi 70% živin využívaných buňkami tvořícími střeva a pomáhají zajistit zdravé vnitřnosti. Množství vlákniny ve stravě by mělo být mezi 4% a 7% a měla by pocházet výhradně ze zdrojů s průměrnou fermentací, jako je například dužina z řepy. Správný typ fermentace společně s formou vlákniny může pomoci zajistit rychlou a čistou peristaltiku střev.
A co proteiny?
Bílkoviny bývají obvykle nejvíce diskutovanou součástí stravy a do jisté míry je tomu tak oprávněně. Existují podstatné důkazy, že atleti vyžadují zvýšený příjem proteinů. U lidských atletů například při tréninku narůstá množství krevní plasmy a červených krvinek, což značí narůstající potřebu proteinů. Velikost svalů, hustota cévního systému ve svalech a aktivita enzymů, které tvoří aminokyseliny, stavební kameny proteinů, to vše narůstá během tréninku atletů.
Během jednoho výzkumného projektu byli tažní psi krmeni potravou se 16, 24, 32 a 40% proteinů. Žádný ze psů, kteří byli na stravě se 16% proteinů neabsolvoval tréninkovou sezónu bez alespoň jednoho vážného zranění, kvůli kterému musel být vyřazen z tréninku. Psi krmeni stravou se 32% a 40% proteinů neměli zranění žádná. Zvýšit příjem proteinů ve stravě pracujícího bulldoga dává smysl, protože tito psi zužitkují bílkoviny na tvorbu a udržení svalů a tělních tekutin. Během tréninku také dochází k malému, ale významnému poškozování svalové tkáně. Tato destrukce svalové tkáně rovněž navyšuje potřebu proteinů ve stravě psa.
Sója a kukuřičný lepek byl po desetiletí používán jako zdroj proteinů v psí stravě a to zejména díky jeho nízké ceně. Rostlinné proteiny mohou být částečně stravitelné, ale vysoce kvalitní živočišné zdroje proteinů zajišťují lepší vyvážení aminokyselin. Živočišné proteiny mohou rovněž být různé kvality a mít rozličné vlastnosti jako stravitelnost a dostupnost aminokyselin. Z mé zkušenosti se pro psy v tréninku více hodí živočišné zdroje proteinů. Kvalita proteinů nemůže být určena z informací uvedených na obalu psího žrádla.
Většina odborníků na výživu se shodne, že pes může přežít na rostlinných zdrojích proteinů (jako je sója), ale jednoznačně lépe prospívá na živočišných proteinech ze zdrojů, jako jsou například kuřata.
A co voda?
Voda je pro bulldogy důležitější než si většina dogmenů myslí. Protože během delší zátěže pes ztratí více vody, než by se řeklo. Ve studii provedené začátkem devadesátých let bylo určeno, že adekvátní příjem vody pro tažné psy je přes 100ml na každé kilo jejich váhy na den. Samozřejmě, jedná se o psy, kteří pracují celý den a urazí přes šest kilometrů za hodinu. Z těchto čísel můžeme odhadnout, že bulldog ztratí přibližně čtvrtinu vody během tříhodinového aktivního výkonu. Navíc teplotní hodnoty byly pod nulou, což dokazuje, že pes potřebuje vodu za chladu, stejně jako za horka. Ztráta vody pochází z dýchání, močení a slinění. Určité množství vody je vyloučeno i pomocí stolice. Ztráta vody společně s přehřátím z vypětí může být pro buldočího atleta velmi stresující. Teplota závodních greyhoundů po doběhnutí může dosahovat i více než 41°C bez zřejmého dopadu na jejich zdraví či náladu. Klíčem je, že teplota poklesne na běžné hodnoty okolo 38°C již za necelých patnáct minut. Samozřejmě, můžete psa k vodě dovést, ale jak jej donutíte se napít? Nejlepším řešením je mít čistou a čerstvou vodu vždy k dispozici a nabízet si v malém množství ihned po dokončení závodu. Některým psům může vyhovovat a pomoci, pokud jim vodu ochutíme trochou psího žrádla nebo třeba kouskem želatiny.
Čím tedy vlastně krmit?
– strava bohatá na živiny, která poskytne dostatek energie již při malém množství potravy
– živočišné zdroje proteinů
– strava bohatá na tuky a energii
– zdroje vlákniny, které podporují zdraví a rovnováhu střev
– potrava vynikající chuti
– strava snadno dostupná a jednoduchá na přípravu
– strava vhodná a bezpečná i na cesty, když je potřeba psa přepravit za soutěží
Martin Coffman
