Ačkoliv je pro mne dnes již mnoho věcí samozřejmostí, nemusí to být samozřejmostí pro druhé. Vždy jsem měl za to, že když např. jezdím automobilem, tak musím umět základní věci jako např. vyměnit píchlé kolo, dolít chladící kapalinu atd. Stejné je to i s vlastnictvím psa. Většina lidí ví, čím mají psa krmit a jaké aktivity jsou pro jejich psy prospěšné, ale problém často nastane při „krizových situacích“ a jejich následném řešení. Ačkoliv je pro mne dnes již mnoho věcí samozřejmostí, nemusí to být samozřejmostí pro druhé. Vždy jsem měl za to, že když např. jezdím automobilem, tak musím umět základní věci jako např. vyměnit píchlé kolo, dolít chladící kapalinu atd. Stejné je to i s vlastnictvím psa. Většina lidí ví, čím mají psa krmit a jaké aktivity jsou pro jejich psy prospěšné, ale problém často nastane při „krizových situacích“ a jejich následném řešení. K napsání tohoto článku mne vedla jedna osobní zkušenost, kdy jsem se stal svědkem ošklivého incidentu na parkovišti u nákupního centra „Globus“ v Plzni. „Účinkujícími“ byli dva psi plemene APBT. Jak už to bývá v nákupních centrech, vracel se mladý manželský pár ke svému vozidlu, kde v zavazadlovém prostoru na ně čekali dva psi – APBT. Páru jsem si téměř nevšímal, a to až do té doby, než otevřeli dveře
zavazadlového prostoru, ze kterého vykoukly dvě psí hlavy. Majitelka těchto psů koupila svým „miláčkům“ na hraní pískací hračky a do zavazadlového prostoru dala jen jednu (tu druhou již nestihla z nákupního vozíku vyndat). Mnozí z Vás jistě tuší, co následovalo. „Ošizený“ pes vletěl do svého soukmenovce, který si hračku přivlastnil a začal mu vysvětlovat, že na novou hračku má nárok také. Nastala mela, kdy psi ze zavazadlového prostoru vypadli a pokračovali v tomto „gentlemanském“ vyříkávání přímo na parkovišti. Jistě si říkáte, že se tato situace dala očekávat a není to důvod k napsání článku do našeho časopisu. Co mne však velmi překvapilo a donutilo tento článek napsat, bylo chování manželského páru (majitelů těchto psů). Tito dva jedinci zmateně pobíhali kolem zápasících psů a neustále na ně křičeli, aby toho nechali. Občas nezapomněli některého ze psů „poplácat“ po zadku. To, že mělo toto chování efekt přesně opačný než tento mladý pár zamýšlel, je zbytečné zmiňovat. Nakonec jsem psy pomohl od sebe oddělit (nebyli zraněni, vyjma pár oděrek) a dal se do řeči s těmito lidmi. Dozvěděl jsem se, že jejich psi jsou spolu od malička (jednalo se o sourozence), nikdy se nepoprali a ani neprojevili žádné dominantní chování vůči ostatním psům. Doslova mi bylo řečeno, že toto byla jejich první zkušenost s takovýmto chováním u těchto psů.
Byl to typický příklad lidí, kteří si pořídí psy této rasy a uvěří pseudo odborníkům a zkušeným kynologům, že socializací a výcvikem lze u APBT potlačit jeho vrozenou dominanci vůči ostatním psům. Uvěřili otřepané frázi, že: „Správně vycvičený APBT, by si neměl ostatních psů všímat, pokud si to vůdce nepřeje.“ A teď sklidili plody svého konání. V podstatě nedělali ve výcviku a socializaci nic špatně (tedy aspoň podle toho, co mi řekli). Jediné s čím nepočítali, byla přirozenost a temperament plemene APBT. Po cca půlhodinovém rozhovoru jsme se rozloučili a odešli každý svým směrem – manželský pár domů dát si panáka na uklidněnou a já do obchodního centra koupit plenky pro synka.
Z tohoto zážitku jsem si vzal mnohé. Zejména pak to, že hodně majitelů netuší, co má doma za psy a hlavně neví, jak má v krizových situacích jednat. Tento článek se zaobírá jednou z několika možných variant, jak se ve výše uvedené situaci zachovat. Pro mne je nejpohodlnější, nejrychlejší a hlavně nejjistější při takovéto situaci, kdy od sebe potřebujete oddělit dva zuřící psy, použít páčidlo, tzv. breakstick. Breakstick používám hlavně při high jumpu, když psa „sundávám“ z peška, nebo když mi pes chytne udičku a já potřebuji pokračovat v tréninku a nečekat až mi ji pes pustí. Takže začněme: jak jsme
si již řekli, breakstick slouží k vypáčení (rozevření) čelistí psa a tím následnému uvolnění peška, či jiného předmětu, který pes nechce pustit. Samozřejmě, že nestačí mít breakstick v kapse, nebo ho psovi ukázat a čekat, že pes stisk uvolní. S breakstickem je potřeba umět zacházet a pak plní svoji funkci na 100%.
První věc co musíte udělat, než začnete psovi rozevírat tlamu breakstickem, je psa zafixovat tak, aby Vám neběhal, kde se mu zlíbí. Psa zafixujeme tím, že jej chytneme mezi nohy v místě jeho pasu. Takto zamezíte pohybu zadních nohou psa a zajistíte, že Vám pes nikam neuteče. Poté je potřeba chytit psa rukou těsně za jeho hlavou a zvednout jej tak, aby měl přední nohy ve vzduchu. Dejte si opravdu pozor, abyste psa chytli těsně za hlavou, protože pokud to
neuděláte, tak Vám může pes při páčení uhýbat celou hlavou. Když máme psa takto zafixovaného, do druhé ruky vezmeme breakstick, užší částí jej vložíme do tlamy a snažíme se najít mezeru mezi zuby, kam bychom „čepel“ breaksticku zastrčili. Časem u svého psa budete znát místo v tlamě, do kterého lze vsunout breakstick, a pak následně hubu páčením rozevřít. Pokud se Vám toto povede, tak stačí breakstickem otočit a tlama psa se otevře.
Zní to velmi jednoduše, ale po prvním páčení zjistíte, že to zas až taková sranda není a možná budete chtít hledat jiný způsob, jak psa donutit pouštět. Ale nezoufejte, ono se to poddá. Breakstick je nástroj, který by měl ovládat každý pitbulář a většina z nás stejně časem zjistí, že se bez něj již neobejde. Nebudete muset spoléhat na to, jestli Vám pes zrovna teď na Váš povel peška pustí nebo, jako ve výše uvedeném příběhu, přestane držet jiného psa za nohu.
K používání breaksticku je potřeba dodat ještě jednu věc. Pes se Vám bude páčit mnohem lépe, když neucítí žádný protitah. Když pes ucítí protitah, tak se bude o to více snažit udržet tlamu zavřenou. Ptáte se, proč to sem píšu, že je to celkem logické? Omyl! Stačí se podívat na jakoukoliv akci, kde se skáče např. „High Jump“; jak se majitelé psů snaží vypáčit psa zavěšeného na peškovi. Vím, že je zdlouhavé (hlavně pro organizátory) požádat pořadatele o to, aby s peškem sjeli dolů tak, abyste si mohli psa v klidu vypáčit, ale uvědomte si, že pes, který visí na peškovi a ještě se aktivně brání vypáčení tlamy, vydá na tuto „činnost“ mnoho energie, která mu bude posléze chybět v následujících výkonech.