Všichni jste si zvykli číst z článků, které publikujeme, o významných chovatelích, resp. osobnostech, kteří se zasloužili o rozvoj plemene Americký Pit Bull Terirér (APBT), případně jeho pozitivní propagaci. Mnozí z Vás po přečtení jména v nadpisu tohoto článku pookřáli a pravděpodobně se těší na následující řádky, které mají velebit tohoto, médii vyzdvihovaného, odborníka na výchovu a převýchovu problematických psů. Mnoha lidem se ale při vyslovení jména Cesar Millan otvírá imaginární kudlička v kapse a zvyšuje se jim hormon vyměšovaný dřením nadledvin, patřících do skupiny katecholaminů – neboli adrenalin.
Mnozí z Vás jsou s povahou typického představitele APBT seznámeni, ale jak praví staré přísloví: opakování je matka moudrosti. Plemeno APBT bylo po staletí formováno cílenou plemenitbou za jediným účelem – vítězit. Nebylo to v disciplínách High Jump, Tug Of War či Wall Climbing, ale v disciplíně v době minulé velmi oblíbené – psích zápasech. Cílenou plemenitbou se povedlo dosáhnout něčeho, co nemá v přírodě obdoby. Vzniklo plemeno, které charakterizuje mimo jiné vlastnost zvaná „game“. Je to vlastnost, která je proti samotné podstatě přírody, neboť se jedná o sebedestrukční vlastnost – vyhrát za každou cenu, i za velmi nepříznivých podmínek. Na vlastnost zvanou game, byť se nám z dnešního pohledu zdá nepotřebná, se váže jedna velmi pozitivní vlastnost a to vztah k lidem. Jakýkoliv zásah do povahových vlastností zaměřený s cílem vymanit tuto „nežádoucí“ vlastnost z povahových rysů plemene, sebou neslo vždy negativní dopad na vztah k lidem (zářný příklad je např. psi z Norrod krve). Je potřeba si uvědomit, že plemeno APBT je povahově vyvážený „produkt“, zdokonalovaný několik staletí šlechtitelské činnosti, a jakékoliv vybočení ze standardů nastavených starými chovateli má pro plemeno katastrofální následky. Byť jsem malinko odbočil od tématu tohoto článku, je potřeba si uvědomit, že typický představitel APBT je takový jaký byl před 200 lety a zjednodušeně řečeno, jeho chování je v něm hluboce zakódováno. Tato genetická predispozice se nezmění jakoukoliv socializací, výchovou, či výcvikem – APBT bude bulldog starých časů, ať se budete snažit sebevíc.
Ale vraťme se k Cesaru Millanovi. Mnoho laiků, kteří shlédli pořad tohoto „odborníka“ mají pocit, že výchovou a výcvikem dokážou jakéhokoliv jedince APBT „přeprogramovat“ k obrazu svému. K tomuto je potřeba si uvědomit jednu věc a to, jaké psy převychovává Cesar Millan ve svých pořadech. Opravdu to jsou typičtí představitelé plemene APBT, nebo to jsou oříšci s netypickou povahou, neznámým původem? Vzhledem k problémům jaké Cesar Millan v pořadech řeší (převážně agresivita vůči lidem), si dovoluji odhadnout, že se jedná o druhou skupinu psů. Dále si dovolím tvrdit, že psi, kteří jsou prezentování v pořadech Cesara Millana – např. Daddy, či Junior mají k typickým představitelům APBT daleko, stejně jako já k modrookému, štíhlému a hlavně sympatickému mladíkovi. Popravdě, kdyby se do tohoto pořadu dostal typický představitel plemene APBT s problémem vztahu k jiným psům, žádný z postupů Cesara Millana by nefungoval a pořad by nabral jiné otáčky a pravděpodobně by tento díl nebyl tak časově náročný.
Vraťme se ale k osobě Cesara Millana, který dle mne nic neví o plemeni APBT. Jeho rádoby vzdělané řeči o smečkovém chování, neschopnost včas zasáhnout před konfliktem a nevědomost jak se zachovat, při samotném konfliktu dvou psů, mne v tom utvrzuje. Celá show (jinak tento pořad nejde nazvat) je jedna velká marketingová šaškárna, zaměřená na laiky. Svým způsobem se Cesaru Millanovi povedlo to, co zamýšlel – je brán za odborníka a jeho „výchovné metody“ jsou považovány za zázračné a fungující napříč všemi plemeny – plemeno APBT nevyjímaje. To, že jsou v jeho pořadech představování jako APBT psi s neznámý původem (čti oříšky), které jde „převychovat“, je pro nás chovatele APBT velký problém. Ptáte se proč? Je to jednoduché – pokud obyčejní lidé uvěří, že postupy, které prezentuje ve své show Cesar Millan, fungují a pořídí si APBT s tímto očekáváním, v 99,999 procentech případů narazí a problém je na světě. Majitelé takového psa nejsou spokojení a o kvalitě života psa, který je vychováván v tomto prostředí, ani nemluvím. Již vůbec nechci uvažovat o tom, že by se postupy a psi prezentovaní v této show brali jako jakési etalony – to by mělo katastrofální následky pro typické představitele plemene, neboť ti by tímto sítem neprošli a hádejte, co by se s nimi, jako s nepřevychovatelnými jedinci, stalo… inspiraci můžete získat v našem seriálu věnující se omezení chovu APBT ve světě.
Pořád všem říkám, respektujte historii plemene APBT (ať se Vám líbí či nikoliv), respektujte povahu plemene a přizpůsobte se Vy – nikdy se nesnažte zlomit psa proti jeho přirozenosti. V opačném případě budete neustále řešit problémy, které pravděpodobně nikdy nevyřešíte. Pokud Vám povahové vlastnosti APBT nevyhovují, nepořizujte si ho. Na světě je spousta plemen, různých povah, takže si jistě vybere každý plemeno, které mu povahou vyhovuje.
