Od roku 1992 jsou v Rakousku zavedeny omezení pro chov psů tzv. “nebezpečných plemen”. Tyto omezení se liší stejně jako v Německu podle dané spolkové země, která si zavedla vlastní pravidla.
Specifickým případem je hlavní město Rakouska – Vídeň. Na základě referenda, které proběhlo 11.-13. února 2010, byl schválen tzv. “psí řidičák”, neboli “zbrojní průkaz na psa”. Účel tohoto oprávnění je zjistit, jestli majitel svého psa opravdu ovládá, zda ho pes poslechne a hlavně, jestli tento pes není agresivní a nebezpečný svému okolí. Každý kdo vede na území Vídně psa uvedeného v seznamu “nebezpečných plemen” musí mít tento “řidičák” sebou. Porušení tohoto nařízení se trestá vcelku velkou pokutou, kdy se sankce pohybují od 250 € až do 14.000 €.
Zkoušku je povinen majitel psa složit do 3 měsíců od doby, kdy psa získal (pes musí být ale v době skládání zkoušky minimálně 1,5 roku starý). Tato zkouška se skládá ze dvou částí – praktické a teoretické. Aby majitel psa získal tento “řidičák” musí splnit další podmínky jako např.:
- uzavřené pojištění na případné škody způsobené jeho psem
- musí mít zaplaceny všechny poplatky za psa
- majitel psa nesmí mít záznam v restříku trestů
- majitel musí být starší 16 let
- pes musí být čipován
V seznamu “nebezpečých plemen” se nachází 12 plemen a jejich kříženců. Nalezneme zde např. Amerického Pit Bull Teriéra (APBT), rotvajlera, tosa inu a jiná podobná plemena. Plemen psů, které nejsou uvedena v seznamu “nebezpečných plemen”, se výše uvedené povinnosti netýkají – ačkoliv se mohou zkoušet dobrovolně účastnit také.
Jak je to tedy pokud se budeme chtít např. s APBT podívat do Vídně za účelem rekreace? Samozřejmě nemusíte skládat výše uvedené zkoušky, ale vždy musí mít Váš pes na veřejnosti nasazený náhubek.
Jak jsem již uvedl v předchozím článku, výše napsané může působit na lajckou veřejnost přijatelně a uvedená opatření jako účinná. Problém ale opět nastává v typické povaze plemene APBT – kdy se musí počítat s problematickým vztahem k jiným psům, potažmo ke zvířatům (což je naopak vyváženo naprosto vřelým vztahem k lidem). Pokud bude součástí těchto zkoušek i povahový test ve vztahu k jiným psům, případně k jiným zvířatům, jsou tato opatření likvidační pro plemeno APBT.
Přitom by vše řešilo pár jednoduchých opatření:
- důsledné dodržování zákazu volného pobíhání psů (bez rozdílu plemen)
- důsledné potrestání majitele psa, který napadne člověka
- zákaz držení psů u lidí, kteří v minulosti opakovaně spáchali se psem škodu na majetku či zdraví
Jakékoliv rozdělování plemen na bezpečná a nebezpečná, nevede k ničemu dobrému. Jedná se jen o diskriminační zákony omezující poctivé chovatele, kteří zasvětili chovu plemene mnohdy celý život. Jednoduchým úředním rozhodnutím je jejich mnohdy celoživotní práce odsouzena k zániku. A to nemluvím o zmařených životech psů, které neprojdou sítem nastaveným úředníkem. Hádejte, co se s těmito psy stane…
