+420 601 224 307 info@kchpbt.cz


Část I.

Když jsem usedl k napsání tohoto článku, přemýšlel jsem, jak vysvětlit tak složitou věc, jako je vzít štěně nebo mladého psa a naučit jej tahat. Pak jsem si pomyslel, že na to jednoduše půjdu po malých krůčcích, jako když začínám trénovat psa.

Nejprve mě nechte nastínit vám, jak jsem se k pullingu dostal. Moje úplně první zkušenost s ním byla, když jsem sledoval ADBA weight pull v Denveru, roku 1984. Předváděl jsem svoje psy s několika menšími úspěchy a bohužel často i s neúspěchy. Příliš tlustí, příliš hubení, moc zavalití, špatný skus! Obecné věci co slyšíte, když se na výstavě posuzuje. Pak jsem uviděl weight pulling. Abych to vysvětlil – posiluji. Zvedám činky. A cítím se a vypadám lépe než předtím. Také jsem silnější než dříve. Očividně pozitivně vynaložená snaha. Navíc – při WP pes buď táhne, nebo netáhne. Nejsou tam žádné odlišné názory nebo rozhodnutí soudců.

Mojí první chybou bylo, že jsem následoval většinu, což znamenalo štvát (lákat) svého psa. Abyste věděli, většina lidí v Coloradu, kteří se psy tahali, je lákali. Používali kůže, hračky, prostě cokoliv, po čem jejich psi šli. V podstatě tedy stimulovali jejich lovecký pud. Neučili psy tahat, jen je frustrovali do té míry, aby udělali cokoliv, jen aby dostali svou kořist. Toho času, jsem měl domácího psa, jménem Max. Byl to chov Jimmyho Bootse. Dostal jsem jej na výcvik. Byl to velmi chytrý pes a oba jsme se spoustu naučili. Byl jsem opravdu překvapený, jak lehce lze psa něco naučit, při použití chvály a odměn.

Každopádně, zpět k mé chybě. Na dvorku jsem měl malou černou fenku – inbreed Bad Company. Byla dvakrát gamey a desetkrát nuts! Udělala by cokoliv, aby se dostala ke svým hračkám (pneumatika nebo hula hoop). Bylo to jednoduché! Dejte jí postroj, zapřáhněte nějakou zátěž a nechte ji „dostat“ její hračky. Páni! Úspěch! Vyhrála několik soutěží. Získala pár trofejí za procenta. Začal jsem skvěle, ale pak přišel jeden malý problém. Jak začínala být váha na vozíku těžší a těžší, nemohla jej utáhnout. Bez ohledu na to, jak skákala, štěkala nebo bojovala, nemohla se dostat na svoje hračky. Stávala se frustrovanou! To znamenalo, že chňapala ve vzduchu, po chlapech co obsluhovali vozík, po soudcích a konečně – i po mně. Nenaučil jsem tu fenu tahat. Jen jsem dráždil její přirozený lovecký pud.  Psi ve volné přírodě se učí mnoho věcí. Ale jídlo je skvělá věc v kombinaci s chválou a opakováním. Tak či onak, to co vám teď říkám, jsem tenkrát netušil.

Od té doby jsem vyprodukoval několik dobrých pullingových psů a tři IWPA mezinárodní pullingové medailisty. Výše uvedená organizace sdružuje všechna plemena, čistokrevné i křížené psy. Je aktivní především na západě a severozápadě Spojených států. Kromě toho má pobočky mimo kontinentální Spojené státy a Kanadu. Rozlišuje šest odlišných váhových kategorií: 35 liber a méně, 35-60 liber, 60-80 liber, 80-100 liber, 100-120 liber a nad 120 liber. Můžete tu vidět vše – od malého JRT až po 140 librového bernardýna. Typ vozíku, který je používán, je konstrukce s koly, která může být předělána na konstrukci s lyžinami, pro zimní tahání na sněhu.

Pravidla IWPA jsou jednoduchá. Pes musí utáhnout vozík na kolech či na lyžinách a to na vzdálenost 16 stop, v 60 vteřinách a rychleji, žádné fauly. Psovodi musí stát za prvním kolem vozíku nebo za cílovou čárou. V době, kdy jsem začal tahat, se v Coloradu ročně pořádalo jen velmi málo ADBA pullingových soutěží. Tudíž jsem měl opravdu zájem zapojit se do pullingu všech plemen. Navíc v oblasti kde jsem žil, se jich pořádalo několik každý rok. Ale byl tam jeden problém. Žádné lákání. V té době jsem začal tréninkový program, který se ukázal být velmi úspěšný. To, co jsem se naučil při výuce základní poslušnosti, jsem využil k vycvičení psů, aby tahali na povel. Nechte mě začít s několika klíčovými body. První a nejdůležitější – vy, jako učitelé, musíte být trpěliví a klidní k vašemu žákovi. Pes, se kterým pracujete, by měl být přirozený. On nebo ona může tahat jako kamion Mack. Ale tato šance je jedině, když nebudete žádat příliš mnoho příliš brzy. Jinak můžete zvíře poplést a sebe sama frustrovat. Za druhé, pes, který neumí ani chodit na vodítku ani nepřijde na zavolání, potřebuje nějaké základy poslušnosti. Jsou desítky knih a spousty renomovaných cvičáků ve vašem okolí. Podívejte se do Zlatých stránek.

Existuje několik různých metod, jak dostat psa do formy pro tahání. Metodu, kterou používám nejčastěji, pochází od mého dobrého přítele Edgara Eddingtona z Tulsy. Jednoduše jí říkáme „drag weighting“. Skládá se z půl až dvou mílové procházky se psem, který má za sebou zapřaženou zátěž. Nyní mi dovolte říct, že na začátku je potřeba vše dělat postupně, krok za krokem. Například já mám 60 librovou fenu, která utáhne 8090 liber na vzdálenost dvou mil. A to v teplém dni. Samozřejmě, že jsem ji na to připravoval postupně. A výsledek je, že je v žebříčcích IWPA neporažená. Pojďme na základní vybavení, které budete potřebovat. Upravitelný postroj, obojek, vodítko (6 a 16 stop) a spoustu trpělivosti. Pro tahání můžete jako zátěž použít pneumatiku naplněnou kameny. Ale ideální jsou okenní závaží přidělaná k řetězu. Okenní závaží jsou stopu dlouhé, torpédovitě tvarované předměty vážící od 3 do 15 liber; proto se s nimi snadno zvyšuje zátěž. Mají otevřený konec, kam můžete zaháknout hák a poté připojit závaží k řetězu. Díky jejich protáhlému tvaru se nezachytávají ve křoví, ani nezapadají do písku. Tato závaží byste měli najít na smetištích a na většině míst s harampádím. Jsou to vlastně stará protizávaží používaná v okenních rámech u starých domů.

První věc, kterou musíte udělat, je naučit vaše štěně nebo psa na postroj. Ano, správně. Řekl jsem štěně. Chystáte se postupně vycvičit psa až k tahání těžkých břemen. Nezačínejte s těžkými věcmi! Kromě toho, vy se přece snažíte naučit vašeho psa tahat, ale ne násilím. Pokud vaše štěně nemá žádné obtíže a je zdravé, není jediný důvod, proč mu nedat postroj a nezačít lehounce tahat. Začněte tím, že pes bude v postroji krátkou dobu. Řekněme 15 – 30 minut. Když je pes v postroji, hrajte si s ním. Naučte ho, že čas tahání, je čas zábavy. Choďte s ním po dvoře a občas, po ujití vzdálenosti nějakých 20 – 30 stop, zastavte a psa důrazně pochvalte. Celé to zopakujte několikrát a to po dobu asi jednoho týdne.

Poté vezměte psa na míli nebo na dvě na procházku. Nechte ho trošku bloudit a pak si ho zavolejte. Znovu jej pochvalte. Teď, předtím než budete pokračovat v chůzi, poplácejte si na nohu a zaveďte nějaké slovo. Řekněte „Pracuj!“, „Táhni!“ nebo třeba „Burákové máslo“. Nezáleží na slovu, které použijete. Bude se jednat o slovo, na které chcete, aby pes reagoval. Ale jakékoliv slovo budete používat, zůstaňte u něj. Neměňte povely. Jen by to psa mátlo a bylo by méně pravděpodobné, že si povel zapamatuje. Toto slovo použijete stokrát, až se stane druhou přirozeností psa. Jak se váš pes s vámi pohybuje vpřed, pleskněte se do nohy a zopakujte povel. Pak, aniž byste zastavili, psa pochvalte. Několikrát to zopakujte, zastavujte se a znovu rozcházejte. Pokud jste v místech, kde musí být pes na vodítku – nevadí. Jen pamatujte, že pokaždé, když se zastavíte, musíte se rozejít s povelem.

Pamatujte, váš pes je v postroji, ale nemá zapřaženou žádnou zátěž. Jen ho učíme zastavovat a znovu pokračovat s nandaným postrojem. Na závěr několika procházek, řekněme po týdnu, je čas vrátit se zpět na dvorek a dát nějakou zátěž. Na to je dobrý čas krmení. Svá pracující štěňata nekrmím jen tak. Používám jídlo, aby pomohlo štěněti porozumět, že dělá něco dobře. Také to pomáhá pevnějšímu vtiskávání. Jednoduše se chovejte tak, jako celý předchozí týden. Nasaďte psovi postroj a trochu si s ním pohrajte. Jděte na dvorek a celou dobu buďte šťastní a pozitivní. Vše by mělo být provedeno v malých krocích, konečným cílem je pullingový tým. Na jednom konci dvorku mějte připravenou vaši zátěž (okenní závaží, pneumatiku, konvici na mléko). Měla by být velmi lehká, 5-10 liber je až dost. Je zde velká šance, že pokud se pes při práci minulý týden bavil, že poběží, jako by na tom nic nebylo. V tomto bodě jej nechcete vyděsit. Je to kritické pro snadný postup příští měsíc. Připojte zátěž k postroji a psa si postavte k noze. Dejte svůj povel a pomalu se pohybujte kupředu, zároveň si pleskejte na nohu. Přesně tak, jako předchozí týden. Je normální, že se vaše štěně bude otáčet, nebo trochu zrychlí. Uklidněte jej a znovu použijte povel. Ujděte 20-30 stop, zastavte, psa pochvalte a dejte mu kousek jídla. Pokud se štěně nepohybuje ani s lehkou zátěží, dejte mu obojek a vodítko a lehce zatahejte. Podpořte jej – „pracuj, hodnej kluk, pracuj“. Nebuďte naštvaní, pokud se pes bude chovat vyděšeně, nebo se bude snažit utéct. Jděte na něj pomalu a ujistěte ho, že je vše v pořádku.

Musím zdůraznit, že toto je klíčový moment ve výcviku pullingu. Musíte dělat vše systematicky, krok za krokem pomalým procesem. Vždy buďte trpěliví. Pokud teď budete na psa tlačit, bude sice možná tahat, ale jen ze strachu. Pokud váš týden chůze bez zátěže proběhl dobře, váš pes pravděpodobně utáhne malou zátěž snadno. Přirozeně budete mít sklon přidávat váhu – „podívejte se, co dokáže!“ – ale nebuďte hloupí. Celá myšlenka tkví v tom, postupně psa naučit tahat tak, že nikdy nevycouvá od zátěže, pokud je v jeho fyzických možnostech.

Netahejte více, než zhruba desetkrát, tam a zpět po dvorku. Pamatujte si – používejte povel. Nemluvte ve větách. Když přijdete na zastávku (20-30 stop), dejte psovi pamlsek a pochvalte jej. Brzký trénink podporuje chování a upevňuje otisk příkazu u psa. Později budete štěně nebo pes bez problémů fungovat bez pamlsků. Opět platí, se psem takto pracujte týden a to během času krmení. Nikdy váhu nezvyšujte více než dvojnásobně, oproti té, se kterou jste začínali. Jděte na to pomalu. Buďte trpěliví. Udělejte to zábavou. Na konci tréninku dejte psovi jeho normální jídlo. Budete ohromeni, jak rychlé budou pokroky. Po prvním týdnu tahání tam a zpět, by štěně nemělo zátěž už ani vnímat.

Nyní je čas začít znovu chodit na procházky. Nezmínil jsem to dříve, ale nikdy nenechte psa tahat na chodníku nebo asfaltu. Najděte trávník nebo pole. Směr, kterým chodím, je plný nízkých kopců, které jsou skvělé pro kondici. Na vašich procházkách byste měli používat jen nízkou zátěž. Pokud jste zdvojnásobili zátěž na dvorku, na procházkách byste se měli vrátit k původní váze zátěže. Chcete, aby s vámi vaše štěně udrželo krok. Při první procházce nechoďte dále než půl míle a ujistěte se, že není příliš horko. Můžete také zopakovat zastavení a rozcházení. Vždy použijte povel. Také si můžete zahrát hru „sedni a zůstaň“. Poodejděte zhruba 20 stop a dejte povel. Pokud pes přijde, dejte mu pamlsek.

To, co jsme dělali v posledních několika týdnech, má dvojí význam. Za prvé jsme začali učit naše psy tahat na povel a za druhé jsme začali získávat kondici pullingových psů. Trénujte psa pomalu na dvorku a na procházkách. Ať je to zábava. Nebuďte netrpěliví a nesnažte se udělat příliš mnoho příliš brzy. Se štěňaty a se psy mimo kondici tahám každý druhý den. Ale zkušení soutěžní psi pracují denně. Pracujte se psem důsledně a můžete mít šampiona. A tak to dělám já.

Překlad: Jana Fornouzová
tisková mluvčí KCHPBT